|
| |
|
| |
|
|
Vnitropolitický vývoj v Černé Hoře - od konce Titovy Jugoslávie k nezávislosti
Lucovič, Matěj ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Hofmeisterová, Karin (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zaobírá událostmi, které vedly k vyhlášení samostatného černohorského státu. Cílem práce bylo zjistit, jaké faktory ovlivnily vnitropolitický vývoj v Černé Hoře a do jaké míry se na tom projevily krize a rozpad Jugoslávie, vzestup a vláda Mila Đukanoviće, černohorsko-srbská národnostní otázka a samotná koexistence obou republik v jednom státu. Práce mapovala vývoj Černé Hory od úmrtí Josipa Broze Tita v roce 1980, která stála na začátku konce Socialistické federativní republiky Jugoslávie po vyhlášení nezávislosti Černé Hory v roce 2006. Ukázalo se, že velkou roli sehrála osobnost Mila Đukanoviće a jeho politické kroky, proměnu jeho politické kariéry z komunistického prominenta v hegemona černohorské politiky v rezistenci proti srbskému nátlaku, především stran tamního vůdce Slobodana Miloševiće. Při hledání odpovědi na výzkumnou otázku se ukázala komplexnost tohoto problému, který spočívá především v množství proměnných a v provázanosti jednotlivých událostí.
|
|
|
Mediální gramotnost v digitálním věku: Etnické a národnostní stereotypy v médiích a jejich vliv na středoškolskou mládež
Truhlářová, Jana ; Kárníková, Lydie (vedoucí práce) ; Lütke Notarp, Ulrike (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem médií na mládež a zkoumá je na případu etnických a národnostních stereotypů v médiích. Prostřednictvím kvantitativní metody dotazníkového šetření distribuovaného mezi studenty středních škol na Karvinsku zkoumá způsoby konzumace médií, zkušenosti s mediální reprezentací etnických a národnostních menšin a zároveň postoje k reprezentované realitě. Současně zkoumá, jak sami studenti vnímají vliv médií a jaké nástroje mediální a digitální gramotnosti znají nebo sami využívají. Teoretická část práce se zaměřuje na současný stav problematiky vlivu médií na mládež, teorii etnických a národnostních stereotypů a digitální gramotnost. Praktická část se věnuje analýze a prezentaci výsledků dotazníkového šetření.
|
|
|
Mentality of the Oppressed: An Analysis of Czech Inferiority Complex Towards the West
Ertin, Sinan ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Německý, Marek (oponent)
V této práci se zaměříme na pocit méněcennosti Čechů vůči západním národům. Přestože populárním vysvětlením negativního sebe-vnímání Čechů bývá tzv. post-komunistický syndrom, my budeme argumentovat, že tento fenomén vychází z traumatu, které Češi zažili při přechodu z komunismu do globalizovaného kapitalistického trhu. Věříme, že toto trauma bylo způsobeno rétorikou ,,navrácení do Evropy'', která je založená na dědictví orientalismu v Evropě, v kombinaci s obecnou mentalitou utlačovaných, jak byla tématizována post-koloniálními teoretiky jako jsou Franz Fanon nebo Paulo Freire. Abychom svou hypotézu ověřili, provedli jsme průzkum s účastí 189 respondentů ze všech krajů České republiky.
|
|
|
Etnická identita a konflikt (na príklade multietnického priestoru zaoceánskych lodí).
Medvecká, Zuzana ; Skupnik, Jaroslav (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Kobes, Tomáš (oponent)
V disertační práci navazuji na svoji diplomovou práci Dvojitá identita členov posádky na zaoceánskej lodi ako prostriedok adaptácie vedenou Mgr. Helenou Tužinskou, PhD. Členové posádky zaoceánských lodí pocházejí z víc než padesáti zemí světa. Navzdor jejich rozdílnému původu a kultury, která měla podíl na formování jejich chování a zpôsobu uvažování, sdílí malý prostor bez konfliktů. Cílem mé práce je na základě výzkumu daného teritoria shrnout základní podmínky, které by měly být splněny v multikulturním společenství, aby mezi jeho členy nedošlo ke konfliktům. Podle mé hypotézy je pro zabezpečení bezkonfliktního soužití lidí různé národnosti nejdůležitější existence identity vytvořené na základě jiného než etnického principu. Jen taková identita má potenciál sjednotit etnicky rozdílné identity členů posádky na základě jiných než národnostních hledisek. Na zaoceánských lodích tuto funkci splňuje socio-profesní identita "člena posádky". Podle mého výskumu je ze všech faktorů, které jsou za bezkonfliktní soužití členů posádky zodpovědné, nejdůležitější sdílená komunikace a systém hodnot. Proto se ze všech oblastí, ve kterých můžeme pozorovat socio-profesní identitu členů posádky blíže, věnuji pravidlům a normám, kterými se řídí, a specifickému dorozumívacímu jazyku posádky. Specifická verze...
|
|
|
Řehlovice 1880-1970
Dytrtová, Anežka ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Tato práce se zabývá historií obce Řehlovice ležící v Severočeském kraji, a to v letech 1880 až 1970. Tato obec se ve vymezeném čase nacházela na převážně Němci osídleném území Sudet. Časové vymezení si klade za cíl prozkoumat proměnu zdejších sociálních poměrů a složení obyvatel a další zajímavá témata související se situací před a po druhé světové válce, která byla významným mezníkem dějinných událostí. V tomto časovém úseku obsahujícím proměnu klidného soužití dvou národů, které se vlivem nacionalistické ideologie proměnilo, práce kulminuje, protože čerpá jak z německy, tak česky psaných dosud nepublikovaných, místních jedenácti kronik. Osvětluje na rozloze malé lokality zachycená data a příběhy, které by mohly plastičtěji vylíčit tu část historie, která není dodnes plně zmapována. Výsledkem práce je blízký pohled na tato data a jejich zhodnocení. Součástí práce jsou názorné grafy a obrazové přílohy čerpané také z dosud nepublikovaných zdrojů. Byly poskytnuty jak ze strany Čechů, kteří nebyli odsunuti, tak ze strany odsunutých Němců. Ve stručnosti se práce zabývá i poměry po roce 1948 a to pro srovnání s předcházejícím vývojem. Informace zjištěné o oblasti místního školství, farnosti a o setkávání odsunutých obyvatel po roce 1989 vydaly na samostatné kapitoly umístěné v poslední třetině textu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Studenti z polských území na Vysoké škole obchodní v meziválečném období
Pochmanová, Martina ; Kaleta, Petr (vedoucí práce) ; Tóth, Andrej (oponent)
Bakalářská práce Studenti z polských území na Vysoké škole obchodní v meziválečném období si klade za cíl zmapovat přítomnost polských studentů (národnost, místo narození, náboženskou a státní příslušnost). Práce vychází z materiálů archivu Českého vysokého učení technického, kde jsme využili fondy Vysoké školy obchodní. Zaměřili jsme se na studenty, kteří se narodili na území tehdejšího Polska nebo měli v evidenci Vysoké školy obchodní uvedenou polskou národnost či státní příslušnost. Fondy, ze kterých jsme čerpali, pocházejí z akademických let 1918-1938. V průběhu bádání jsme si často všímali častých proměn polských a ukrajinských jmen a příjmení, přičemž v některých případech docházelo k popolšťování, v jiných k počešťování. Státní příslušnost se začala evidovat až po roce 1925, kdy už bylo většinou vzhledem ke geopolitickému vývoji jasné, do jaké země student patří. Zajímavou kapitolu představuje náboženství, které je doplněno grafy. Studenti z Haliče jsou ve většině případů řeckokatolického vyznání, zbytek námi zkoumaných studentů jsou katolíci nebo židé. Najdeme zde i jednotlivce z jiných náboženských skupin, jako je např. Jednota českobratrská nebo Baptistická církev.
|
host ::
RSS.